Chceme-li mluvit o počátcích a historii městské knihovny, musíme začít rokem 1892, ale budeme hovořit o knihovně Sboru dobrovolných hasičů v Příboře. Stanovy knihovny byly sepsány 17.12.1892 a schváleny 20. prosince 1892 obecním výborem města Příbora. 18. ledna následujícího roku potvrdilo platnost stanov c.k. místodržitelství v Brně. Zřízená knihovna měla 80 knih a sloužila nejen členům sboru, ale i široké veřejnosti. Knihy se zde poprvé půjčovaly 12. února 1893.
13.8.1920 se výbor SDH usnesl darovat knihovnu městu za úhradu nákladů vzniklých při přestavbě a úpravě místnosti určené pro knihovnu. To bylo schváleno mimořádnou valnou hromadou 2.10.1920. Knihovna zůstala i jako městská v zadním traktu hasičské zbrojnice ( bylo to v nynější ul. U Brány). Knihovna čítala 2541 svazků a patřila k největším na Moravě. Knihovníkem byl Julius Tvarůžek.
Po dostavbě radnice v r. 1938 byla knihovna a čítárna přestěhována do přízemí radnice. V červenci a v srpnu 1938 byla nově katalogizována. Knihovna tehdy čítala přes 8 tis. knih. Měla též hudební oddělení, v němž byly partitury a klavírní výtahy různých oper našich i cizích a mnoho knih z hudební teorie. Slavnostní otevření knihovny v nových prostorách se připravovalo na 1.9.1938. Pro napjatou politickou situaci byla tato akce odložena. 10. října 1938 byl Příbor obsazen německým vojskem, stal se součástí Říše a k otevření knihovny na radnici již nedošlo.
Za německého dozoru byla provedena revize knihovny, „závadné“ knihy byly vyřazeny a na Šibeňáku spáleny. Zbytek knih byl převezen do „templu“ (nyní ČSA 225) a tam se krátkou dobu knihy půjčovaly. Brzy však byla knihovna zavřena (snad 1941). Co se stalo s hudebním archivem, není známo. Podobný osud stihl knihovnu v Klokočově. Na obecní knihovnu v přilehlé Vésce Němci zapomněli. Byla proto zachována, na čemž měl velkou zásluhu starosta Vésky p. Hrazdílek. Po osvobození vesecká knihovna zřejmě splynula s příborskou knihovnou stejně jako obec Véska s Příborem.
Městská knihovna byla opět otevřena v září 1945. Předtím byl proveden sběr knih mezi občany. Knihovníkem byl uč. Maxenc Netolička a knihovna byla umístěna v přízemí radnice.
Po odstěhování odborného učiliště Tatra do Kopřivnice v r. 1977 se knihovna přemístila z radnice do bývalého učitelského ústavu. Od roku 1992 je knihovna městským zařízením.
V roce 2010, po čtyřech letech v provizoriu, začala knihovna využívat nově zrekonstruované prostory.
